návštěva u učitele národů

Poznáváte mě?
Ano, jsem to já, Jan Amos Komenský!
 

A ti, kteří za mnou přijeli v září na návštěvu do Naardenu, to jsou žáci Střední odborné školy ve Stříbře.
Ale u mě se jen zastavili, protože během třídenní cesty po Belgii a Holandsku toho museli stihnout opravdu hodně. Památník bitvy u Waterloo, celodenní prohlídku Brusselu, Delfty, Antwerpy, Layden. Galerie, chrámy, starobylé uličky a náměstí, větrné mlýny, Rubensův dům, vodní kanály.... Poslední den byl obzvláště vydařený. V národním přírodním parku DE HOOGE VELUWE strávili celý den. Zahráli si na pravé Holanďany – půjčili si kola a objížděli všechny zajímavosti parku jak o život. Park je to zvláštní – snoubí v sobě přírodní krásy, muzea s uměleckými díly světoznámých malířů, sochy v přírodě. Tolik Van Goghů pohromadě studenti ještě neviděli . A asi hned tak neuvidí.Už jste někdy spali v jachtovém klubu na břehu moře? Ne? Tak tihle studenti si užili i přímořské romantiky. Sice občas pokažené dešťovou přeháňkou, ale kdo by se deště bál, když bylo pořád na co se těšit.
A kdože má tohle všechno na svědomí? No přece moje kolegyně, němčinářka Kateřina Klepsová. Nelituje sil ani času, aby žákům rozšířila obzory. Drží se mých rad o názornosti vyučování, a důležitosti poznávat jazyk cizí země a její kultury na vlastní kůži. A tak by to přece mělo být. Jsem rád, že se Češi drží mého odkazu.Takže na shledanou příště, snad tu nezůstanu stát moc dlouho osamocený a brzy se s někým z Čech zase uvidím. Ale žáci SOŠ Stříbro už to nebudou. Ti už mají na příští rok jiné plány. Která země to bude tentokrát? Nechtěli nic prozradit, prý se mám nechat překvapit. Tak tedy ať se jim i příští „poznávačka“ vydaří.

P.S. Vyřiďte pozdravy všem mým kolegům v Čechách. Doneslo se mi, že to nemají vůbec jednoduché. Ale pokud budou učitelé, kteří mají k žákům stejný vztah jako tahle Kateřinka, školství nezahyne. Pevně v to věřím.

Váš
J. A. Komenský